Tento chlupatý robustní vačnatec patří do čeledě vombatovitých (Vombatidae). Táto čeleď zastupuje několik žijící druhů vombatů, kteří jsou jedinými vačnatci majícími mnoho společných rysů s placentálními hlodavci. Vombat dosahuje délky 70 -120 cm a hmotnosti až 40 kg. Jeho tělo je uzpůsobeno životu pod zemí. Nápadná je jeho těžká a široká hlava a mohutné válcovité tělo bez ocásku. Vak, ve kterém samice nosí mládě šest měsíců a poté ho vodí s sebou průměrně rok, má obrácený dozadu.
Vombat je uznáván jako chytré zvíře, v poměru k hmotnosti těla má největší mozek ze všech vačnatců. Zejména jeho přední mozek je silně vyvinut.
Nejznámější je druh vyskytující se ve státech Viktoria a Nový Jižní Wales - vombat obecný. Jeho méně známým příbuzným je vzácný vombat jižní, který se vyskytuje v úzkém pásu podél jižního pobřeží Nullarborské roviny u Velkého australského zálivu.
Vombati jsou noční zvířata. Vyráží za potravou po setmění, kdy vyhrabává cibule a kořínky rostlin. Jsou to striktní býložravci, živí se výhradně spásáním trávy a různých bylin. Ve své podstatě jsou obdobou prasat. Vombat obecný žije v lesích a na travnatých loukách. Silnýma nohama s mohutnými drápy si v zemi vyhrabává složitou síť chodeb, dlouhých od 5 do 20 metrů.
Vombat jižní sice rovněž buduje chodby, ale příležitostně se zdržuje i v četných jeskyních a dutinách, které se v krasu Nullarborské roviny hojně nalézají. Nedostatek vody řeší tím, že ji v době jejího nedostatku získává pouze z potravy. V létě, kdy jsou teploty vysoké i v nočních hodinách, upadá do letního spánku.
Dalšího z druhu vombatovitých, vombata medvědovitého můžete spatřit v travnatých a křovinných porostech i horských lesích jižní Austrálie a Tasmánie.
-la-