FASHION: NOSÍM, NOSÍŠ, NOSÍME

aneb “Co si dneska v Austrálii oblíknu”?

Indická sárí, španělská bolera, japonská kimona, středněvýchodní kaftany, česke a slovenské vyšívané kroje...
Jsou tohle znaky nejposlednější módy, druhy etnického oděvu – nebo obojí? 
Zatímco oblečení západního stylu, charakterizované stále přítomnými džíny a baseballovou čepicí, je široce zdomácnělé napříč kulturami, přece jen ještě najdeme některé části světa, kde se setkáme pouze z místním šatníkem. Důvodem je potřeba vyjádřit osobní vkus a místní odlišnost právě prostřednictvím toho, co si lidé na sebe oblékli. Tyto odlišnosti jsou ovlivněny tím, do jaké skupiny podle příjmu, profese, náboženského vyznání a dalších sociálních činitelů tihle lidé patří.
“Západní země včetně Austrálie exportují kvanta použitého oblečení do rozvojových zemí. Ty jsou prodávány na tamních trzích a lidé si je dál upravují: ustřihnou rukávy nebo jiné části oděvu, přidají knoflíky, různé manžety a podobně. To proto, aby si tenhle kus oděvu co nejvíc připodobnili místním zvyklostem,” zjistila doktorka Margaret Maynardová z univerzity v Queenslandu, kterou zajímalo, zda existují nějaké vazby mezi kulturou a osobním smyslem pro módu.
Zároveň podotýká, že některé oděvy, které mají kořeny v globálních politických událostech, se stávají populární v západním módním světě. “Za příklad může sloužit šátek palestinského politika Jásira Arafata. Předpokládalo se, že tenhle druh pokrývky hlavy budou nosit lidi stejného radikálního založení. Místo toho se stal obecně druhem módního doplňku, když si ho přisvojili lidé z naprosto odlišných důvodů.”

Co módní svět světem stojí, západní návrháři vždy, a hlavně ve 20. století, hledali u minoritních kultur nové (což někdy může být zjemnělý výraz pro výstřední) nápady. Těmi pak oslňovali alespoň na módních molech, když by to ulice neunesla. Například je známo, ze slavný módní návrhář Gaultier čerpal inspiraci v Egyptě. Lidé na Západě ale jen okoušejí prvky z jiných kultur, aniž by vlastně rozuměli, co který prvek v původním kontextu znamená.
Margaret Maynardová nazývá tenhle koncept “etnický šik” neboli laičtěji řečeno, “etnický šmrnc”. Vynořil se díky tomu, že návrháři i jejich zákazníci jsou unaveni neustálým recyklováním západních ikon, jako jsou zvonové kalhoty nebo sukně dlouhé i krátké, delší i kratší.

Travelkalhoty z východu na západ

Avšak přetváření a kombinování rozmanitých prvků z různých kultur je nutné a nevyhnutelné v současném mezinárodním světě módy. Tak alespoň míní řecko-australský módní návrhář Krysto Laskaris, který navrhuje především pracovní a sportovní oblečení pro aktivní australské muže: “V zahraničí mají velký zájem o multikulturní australskou módu. Líbí se jim, že oděvy navržené v Austrálii jsou od evropských odlišné. Snažím se ve svých návrzích pro běžné nošení inspirovat prvky z východní kultury, přetvořit je do pohodného oblečení: vlastně mísím Východ a Západ tak, abych našel střední cestu pro své praktické oděvy.” Podle Laskarise je samozřejmé a logické, že z dalších kultur a filozofií přebíráme různé styly pro zdokonalení svých modelů. Jeho kroky ho od roku 1991, kdy začínal, dovedly k úspěchu jak v Austrálii, tak za mořem.
Kdekoli si cokoli na sebe koupíte, měli byste mít >  >širší povědomí o tom, co jste si vlastně vybrali. “Měli bychom se soustředit na naši vlastní výrobu. Musíme si uvědomit, že když zaplatíme dva dolary za kalhoty na zdejším trhu, jsou s největší pravděpodobností ušity dělníky nebo dětmi za velmi těžkých podmínek. Nejste neutrální, když si kupujete oblečení, ale i takovýhle nákup je svým způsobem druh politického rozhodnutí,” tvrdí doktorka Maynardová.
Člověk by pak ani nevěřil, co třeba jeho levné kalhoty z trhu vůbec kombinují: západní styl v plné parádě a východní dřinu skrytou. A jak zřejmě neuvěřitelně dlouhou cestu musely ty kalhoty vážit, aby se jak tažní ptáci v houfech stěhovali za svými konzumenty do bohatších krajin…
 
ANKETA

A co si o módě, nejen australské, myslí zdejší studenti? Pootevřela jsem dveře jejich šatníku…
 
Jaký je tvůj nejoblíbenější kus oděvu?

L: Džíny. Jednoznačně, protože jsou pohodlné, můžeš je mít k jakékoli příležitosti. Ovšem pokud se nechceš vdávat, že?
I: Sukně. Protože v ní nejsou vidět nohy. Takže dlouhá až po kotníky a nejradši tmavý barvy, modrá, černá.
E: To jako u mě nebo u ženských? Asi džíny. Mám rád ty kalhoty.
O: Podprsenka. Protože vzhledem k velikosti svého poprsí bez ní nemůžu chodit. Zatímco bez čehokoliv jiného už se může, že?
D: Svetr anebo džíny. Protože je to volný, pohodlný oblečení. Ale taky se rád oblíknu třeba do nějakýho hezkýho sáčka.
G: Kožená bunda. Protože se mi hodí ke všemu, je pohodlná a sluší mi.
J: Můj nejoblíbenější kus oděvu jsou dámský kalhotky. A co rád nosím? Řekl bych asi kalhoty. Já se moc nevzhlížím.

Vybavíš si někoho v neobyčejném oblečení nebo s doplňkem, na který jen tak nezapomeneš? 

L: Poslední dobou, když jsem procházela Newtownem, tak toho bylo hodně. Takové silonky, děravé jako záclona. Nebo kalhoty a na tom šaty - to se mi zdá, že už to přehánějí s tou módou šílenou...
I: Vždycky mě fascinovaly na únorovém karnevalu v Riu veškeré jejich kostýmy a odvaha si je na sebe obléct. Takové ty kostýmy, kdy děvčata nemají na sobě skoro vůbec nic a přitom toho mají strašně moc. Spousta peří, všechno je strašně veliký, nádherný, načančaný, zářivý.
E: To snad ani ne, spíš tě zaujme ten, kdo se někam oblíkne nepatřičně. V divadle tě zaujme někdo v džínách, na diskotéce ve fraku. Nebo když je tmě a má brýle. Dneska už můžeš nosit všechno a je to vpodstatě normální.
G: Asi když jsem viděla Japonku, spolužačku ve škole, když na džínách nosila puntíkatou sukni s volánama a k tomu měla hnědý hvězdičkovaný triko. Tak to nezapomenu. Jak tohle můžou dát dohromady...
D: Třeba zvonový kalhoty, nebo lesklý, hodně výrazný boty, tak takový věci bych si na sebe nevzal.
O: Je fakt, že jsem viděla hodně kuriozních věcí, prostříhaný trička, kde jsou jen ty cáry, co držejí pohromadě. Ať se tady podíváš na kohokoliv, tak móda mě evokuje k tomu, že to bych si na sebe opravdu nevzala. Ta je tak unikátní...
J: Teďka se nosí osmdesátky, to je úplně strašný. Frčeji růžový a světle modrý barvy, kotníkový kecky, široký pásky a podobný nesmysly. Ale to maji spíš holky, po chlapech nekoukám...

-Martina Vacková-

Kam dál?