ROZHOVOR s Dr. J. R. Walterem

– objevitelem možné vakcíny proti rakovině a AIDS

Všichni jsme součástí jednoho celku…

“Správné vidíme jen srdcem:
co je podstatné, je očím neviditelné.”

Antoine de Saint – Exupery

Je prvního ledna 2006 devět hodin ráno. V domě je úplný klid. Dívám se z okna mého domu do zasněžené zahrady a jsem tak trochu na měkko, neboť tuším, že jsou to poslední chvíle z těch 13 let co zde žiji. Kdepak budu asi za rok?? Někde v garsonce,v paneláku, v maringotce na horách, v Americe nebo v Austrálii?
Co se týče domova jsem jedním z nejkonservativnějších na této planetě. Od půlnoci do 3 do rána dávali v televizi program vítání Nového roku při cymbálové muzice. Uvědomil jsem si, že to byl tento moravský folklór, který mě tak učaroval a nedal zapomenout na domov...

Co rozhodlo to tom, že se budetete věnovat výzkumu rakoviny?

Nedovedu přesně určit, kdy jsem se rozhodl věnovat se tomuto oboru. Myslím si však, že skutečný popud přišel již v dětství, když zemřela má teta na rakovinu tlustého střeva. Byla pro mne člověkem, kterého jsem nadevše miloval.

Přišel jste na ideální diagnosu rakoviny v nejranějším stadiu, můžete toto téma nějak blíže osvětlit?

Ve svých experimentech s krví nemocných rakovinou jsem zjišťoval fyzikální vlastnosti krve ve smyslu jejího pohlcování světla. Ukázalo se, že při nádorech je pohlcování jiné než u lidí zdravých. Z toho plyne, že toto onemocnění lze diagnostikovat tímto způsobem. Toto mám podloženo ve více než na 200 případech. Nyní jde o to, použít tento systém a ověřit jej mnoha studiemi, aby mohl být všeobecně platný a použitelný.

Mohl byste přiblížit termín ”numerická chemie”?

Hledal jsem co mají rakovinotvorné látky společného. Jednoho dne mne napadlo, že základem chemie je fyzika, základem fyziky je matematika. Proč tedy nevyjádřit chemické sloučeniny pomocí matematických čísel. K mému překvapení se ukázalo, že je to nejen možné, nýbrž, že matematické vztahy vedou k novému systému, který vysvětluje mnohé z praktické farmakologie. Dal jsem tomuto postupu název numerická chemie. Tímto se otevřel prostor pro vědní obor, který má bezesporu velkou budoucnost a v jehož rámci lze očekávat velký pokrok pro medicínu i všeobecnou biologii.

Mnoho lidí se ptá, proč spojujete AIDS s rakovinou?

Léky používané při AIDS jsou podobné jako léky proti rakovině. Napadené buňky přestanou vykonávat svoji funkci, pro kterou byly vytvořeny, podobně jako rakovinné buňky přestanou být kontrolovatelné. Vše je značně komplikovaná záležitost.

Zdá se, že jste svým objevem tak trochu předběhl dobu....

Z reakce různých lidí včetně vědců jsem si uvědomil, že jsem tímto předběhl svou dobu. Doufám však, že se nebude v mém případě opakovat historie Gregora Mendela, jehož objev zákonů dědičnosti potřeboval 30 let, než byl znovu objeven a prakticky využit. Shodou okolností jsem se narodil v Brně, v těsné blízkosti místa, kde Mendel dělal své pokusy.

Jste “světoobčan”, v mládí jste emigroval do Rakouska, odtud do Ameriky, posléze do Německa … Proč jste se vrátil po tolika letech emigrace do Čech?

Odpovím básní Jaroslava Seiferta, kterou ve svém srdci nosím od dětství a která mne provází jako ozvěna celý můj život:

“Krásná jako kvítka na modranském džbánku
je ta země, která vlastí je ti.
Krásná jako kvítka na modranském džbánku,
sladká jako střída dalamánku, do níž nůž jsi vnořil k rukojeti.
Stokrát zklamán znovu navracíš se domů.
Stokrát zklamán rady nevěda si
k zemi bohaté a plné krásy,
k chudé jako jaro v čestvém lomu. “


A ještě něco: Nikdo mi však zde nemůže říci “Zde nemáš co kritizovat, můžeš být rád, že jsme tě do naší země pustili“! Češi žili příliš dlouho v minulosti pod cizí nadvládou a dodnes je to patrno na jejich chování vůči příslušníkům jiných národů. Proto ono poklonkování věcem a názorům, které si to vůbec nezaslouží. Toto neplatí jen pro politiku, nýbrž i pro chování v denním životě obzvláště vůči některým cizincům. Bude to trvat ještě několik generací, než se naši lidé zbaví těch zbytečných „mindráků“. Také si musí uvědomit, že svoboda má své meze, že sami bez vnějšího přinucení musí si najít hranice této svobody. Na druhé straně jsem hrdý nato, že naši lidé jsou ochotni dát značné částky skutečně potřebným, jako např. obětem vln tsunami.

Jaroslav Seifert byl nositelem Nobelovy ceny, stejně jako Jaroslav Heyrovský. Tuším, že právě hovořím s budoucím třetím nositelem českého původu této prestižní ceny …
Jak se cítíte doma, v Čechách?

Ne náhodou je v mém hesle pro poštu slovo “orphan”. Jsem v zemi, kde jsem se narodil, bydlím ve městě, které bylo kdysi “mým”, ale lidé, které jsem měl rád, již většinou tento svět opustili a tak z hlediska psychického a citového jsem vlastně bezdomovec. Náhradou je mi snad skutečnost, že mi bylo umožněno náhlednout hlouběji než komukoliv jinému do zákonů Božích a zákonů Přírody.

Uvažujete poněkud jiným způsobem, než je běžné. Domnívám se, že právě onen způsob uvažování dal základ Vašemu objevu?

Když mně bylo 7 let (většina zásadních změn v mém životě se udála ve věku, který byl násobkem tohoto magického čísla!) jsem dostal zánět středního ucha. Došlo k operaci. V důsledku tohoto zásahu jsem bezprostředně po té zjistil, že si nemohu zapamatovat různá vlastní jména a jména svých spolužáků, že mi nepřijdou na mysl v okamžiku, kdy je potřebuji.

Mé praktické problémy z dětství s pamětí na jména zůstaly. Proto jsem měl potíže v oborech jako např. v biologii, kde je nutné zapamatovat si spoustu jmen. V době mých studií v USA, kdy jsem přešel na písemné zkoušky, jsem z počátku měl velké těžkosti tím, že jsem u otázky ztrávil značnou dobu ve snaze vzpomenout si na to správné slovo. V dané době jsem tak nemohl odpovědět na všechny otázky. Abych uspěl, musel jsem si specifickým způsobem vypracovat určitý systém, který tkvěl v pochopení podstaty věcí. Teprve nyní si uvědomuji ten velký zisk z původního handicapu.

Celý svůj život jste zasvětil výzkumu. Škrtnul jste kariéru, rodinu,volný čas…Jak vypadá život vědce?

Život vědce představuje svým způsobem jakési dobrodružství. Je to jak na houpačce. Tím myslím ty skutečné vědce, kteří jsou ochotni riskovat svou kariéru i své peníze a nestarají se jen o teplá místečka na universitách či vědeckých institucích. Značně převažují, pochopitelně, ti poslední. Ale i takových je zapotřebí, jsou to pěšáci, kteří mají patřičné technické vybavení a (někdy až do nekonečna) ověřují zda nějaký objev má hodnotu a zda se dá se prakticky využít.

Proč jste se nepokusil realizovat Váš výzkum v Čechách?

Obrátil jsem se v minulosti na některé vědce i instituce v naší republice. Bohužel bez úspěchu. Na neplánovaný nový výzkum nejsou peníze. Jiní nevěřili, že v dnešní době je možné objevit něco zcela nového a převratného. Ta pověstná česká malost je bohužel i mezi našimi vědci. Převratné nové objevy přicházejí přece z Ameriky…

Co si slibujete od Austrálie?

Austrálie ve svých možnostech sice není USA, nicméně australští vědci patří ke světové špičce. Reakce australského MZ pro výzkum rakoviny je stále otevřená. Rád bych tuto zemi navštívil a v ní i nějakou dobu strávil. Bude-li to ve spojení s mými výzkumy, o to lépe.

Co je vlastně podle Vás třeba k realizaci Vašeho výzkumu?

K realizaci výzkumu jsou potřeba peníze. Kvalitních odborných pracovišť je v Austrálii dostatek. Co kdyby třeba government anebo takoví movití lidé jako je třeba pan Rupert Mudroch (jistě je podobných, mně zcela neznámých osob, celá řada), přispěli na výzkum budoucnosti?

Rozhovor s Vámi, pane doktore, jsem uvedla citátem Antoine de Saint – Exupery a dovolím si končit výňatkem z jeho knihy “Malý princ”.

“Jak jsem žil sám a neměl jsem opravdu nikoho s kým bych si mohl popovídat, tu se mi jednou před šesti lety na Sahaře porouchal motor, něco se v něm polámalo. A ponevadž jsem s sebou neměl ani mechanika, ani cestující, chtěl jsem se do té nesnadné opravy pustit sám. Byla to pro mne otázka života, nebo smrti. Měl jsem pitnou vodu sotva na týden.

První večer jsem tedy usnul v písku na tisíc mil od jakékoli obydlené končiny. Byl jsem opuštěnější, než trosečník na voru uprostřed oceánu. Dovedete si proto představit, jaké bylo mé překvapení, když mne na úsvitě probudil zvláštní hlásek “prosím pěkně nakresli mi beránka...” “Co že ?” “Nakresli mi beránka...”

Zdena Malinova Petrik

NOVÝ ZPŮSOB ZNAČENÍ CHEMICKÝCH SLOUČENIN

Objasnění principu “numerické chemie”,
která je podstatou možné vakcíny proti rakovině a AIDS

Chemické sloučeniny se vyjadřují chemickým vzorcem. Tento vzorec udává druhy prvků ze kterých je látka složena a jejich počet. Máme-li molekulu vody, potom, jak všeobecně známo, je její chemická značka H2O. Znamená to, že tato molekula je tvořena 2 atomy vodíku a 1 atomem kyslíku. Nový způsob značení spočívá v tom, že obrátíme svou pozornost k elektronům. Elektrony jsou příčinou toho, že jednotlivé atomy jsou schopny se vázat s jinými atomy a skutečností, že atomy a molekuly mohou pohlcovat nebo vyzařovat elektromagnetickou energii. Molekula vody je tvořena 10 elektrony. V numerické chemii jí tedy přináleží číslo 10. Obdobným způsobem můžeme vyjádřit jakoukoliv chemickou látku.

Tento matematicko-fyzikální způsob popisu chemických sloučenin má řadu předností.
1) Bylo zjištěno, že stejné nebo podobné farmakologické účinky různých látek jsou svázány s určitým počtem elektronů.
2) Dále se ukázalo, že jisté klíčové látky metabolismu, včetně nukleových kyselin, obsahují čísla, která lze zařadit do matematických posloupností. Znamená to tedy, že základem biochemie je matematika a její zákony platí již na té nejzákladnější úrovni.
3) Látky a jejich protilátky obsahují čísla, která stojí vůči sobě v jistém zákonném poměru.

Známe-li tyto zákony, potom jsme schopni spočítat na každou látku i patřičnou protilátku. Pro praxi to znamená, že pro každý virusus, jehož chemické složení známe, budeme schopni vytvořit protilátku syntézou v laboratoři.
Jelikož virus HIV nedovolí vytvořit v těle napadeného přirozené protilátky, zdá se metoda umělé syntézy v laboratoři jako jediné východisko jak čelit v budoucnu AIDS.

Zpracováno podle materiálů Dr. Waltera (jeho www stránky: www.numerchem.com)

Zdena Malinova Petrik

Kam dál?