Sny se musí plnit, člověk ale musí být realista, říká Nicole o studiu v Austrálii

Sny se musí plnit, člověk ale musí být realista, říká Nicole o studiu v Austrálii

Nicole se v září vydala studovat do Austrálie Event Management na Pacific Training Group. Jak si studium užívá?

 
Co tě přivedlo k tomu vyjet do Austrálie?

Od malička jsem hrozně milovala Anglii. Několikrát jsem tam byla a pořád ji mám hrozně ráda, ale to asi není úplně to pravé místo pro mě. Miluju totiž hlavně léto a horko, což pro Anglii není zrovna typické.

Když mi bylo zhruba 14, začala jsem hodně poslouchat jednu australskou skupinu a tím se začala trochu zajímat o Austrálii. Předtím jsem o tom nic moc nevěděla. Když se řeklo Austrálie, představila jsem si jen klokany a pouště (haha) a jak jsem zjišťovala víc a víc informací, začala se mi Austrálie hrozně líbit. Čím dál tím víc jsem chtěla zkusit tu žít, ta představa se mi začala hodně líbit. Tak jsem konečně tady a zatím to šlape dobře.

Měla jsi na začátku nějaké trable, které jsi musela vyřešit sama - na druhé straně planety?

Jediný problém jsem měla najít práci. Začala jsem si ji dokonce hledat víc než měsíc před tím, než jsem do Austrálie odlétala. Opravdu hodně jsem hledala, roznášela jsem posléze i osobně životopisy (to je podle mne nejlepší cesta), odpovídala na inzeráty na Facebooku a různých webových stránkách pro to určených, napsala sama hromadu inzerátů, rozeslala víc než stovku životopisů, byla na několika pohovorech, ale z nějakého důvodu se nedařilo. 

Dělala jsem jen několik jednorázových hlídání dětí, než jsem konečně našla něco stálého. Když už jsem tu byla 2 měsíce bez práce, začínala být pořádně zoufalá, s prací mi pomohl kamarád Čech ze třídy, bez něj bych nejspíš byla stále bez práce. 

Myslím, že já jsem jen prostě neměla štěstí. Slyšela jsem od lidí, že si někteří našli práci za 2 týdny, někteří i třeba za týden. Jinak na Australský život jako celkově jsem si velmi rychle zvykla a zatím mi to vyhovuje, hrozně se mi tu líbí.

Dá se vyžít s penězi, které si v Austrálii vyděláš?

To je těžká otázka. Zcela upřímně myslím, že Austrálie to nemá dobře nastavené, protože s tím, co tu můžu jako student vydělat, se hodně těžko platí drahé školné, ubytování, jídlo a doprava (omezení na 20 hodin týdně je hooodně málo). Natož pak ještě něco navíc. 

Já jsem to vyřešila tak, že jsem si našla rodinu, které dělám Demi Au Pair - 18 hodin týdně jim hlídám syna a za to mám ubytování a jídlo. Tím jsem se 'zbavila" hodně výdajů. 

Zároveň dělám něco jako "recepční" v pizzerii - zvedám telefony, přijímám objednávky, odpovídám na dotazy a podobně. Za měsíc bych ještě měla začít dělat 2 dny v týdnu chůvu pro jednu rodinu (jen pár hodin týdně jako takové přivydělání). Mezi tím stále občas dělám nějaké jednorázové hlídání a například na Vánoce pojedu do jiného města hlídat jedné rodině staršího pejska a dům. Je to těžké, ale jde to, když člověk opravdu chce a snaží se.

Práce mě baví, děti miluju, takže za to jsem hrozně vděčná. A v té pizzerii, i když je to někdy opravdu blázinec (hlavně pátky večer), mě to také baví. Máme tam hrozně super kolektiv.

A co škola? Jsi spokojená?

Dřív jsem chtěla hodně dělat interierový design, ale nevyhovovaly mi předměty, které bych musela studovat. Už před nějakou dobou jsem se dozvěděla o Event Managementu a dost mě to zajímalo (protože v určitém pohledu je to taky částečně 'designing' něčeho), takže když jsem dostala možnost tento obor studovat, skočila jsem po tom.

Co říkáš na přístup ve škole, jak se celkově studium liší od českých škol? Baví tě studium?

Samozřejmě je to něco úplně jiného než v ČR na gymnáziu, kde jsem studovala. Ve škole jsou všichni hrozně hodní a ochotní a když mám jakýkoliv problém, snaží se co nejvíc pomoct a všechno vyřešit. Dá se s nimi na úplně všem domluvit.

Studuji zatím pouze pár měsíců, ale zatím mě to baví. Občas se objeví nějaká část, která mě nebaví - jako třeba Budgeting (haha), ale jako celkově mě Event Management baví a zajímá. Jednou bych si určitě tuto práci dokázala představit. 

Od příštího roku se budu snažit dostat nějakou praxi. Myslím, že škola by mi v tom určitě dokázala pomoct.

Jaké národnosti potkáváš? Jací jsou Australané v porovnání s Čechy?

Dělám Demi Au Pair pro čínskou rodinu, která ale bydlela většinu života v Americe a pak se přestěhovala do Austrálie. Potkávám tu hrozně moc národností: kromě Čechů, Slováků a Australanů například Indy, Turky, Francouze, Brazilce, Číňany, Japonce, Korejce... a spoustu dalších.

Australani mají úplně jinou mentalitu než typický Čech. Přijde mi, že tu jsou všichni víc v pohodě a určité věci tolik nehrotí. To bude asi tím sluníčkem. I názory mají úplně jiné, než bych většinou slyšela od Čechů. Jinak ta pizzerie, ve které pracuji, je více méně Československá, ale máme tam i lidi z jiných států.

Jak si užíváš tepla, léta, sluníčka? Co jsi už viděla a kam máš v plánu vyrazit dál?

Sluníčka si užívám, počasí je nádherné. Zatím jsem toho tolik neviděla. Byla jsem jen na různých místech v Sydney a na Central Coast. Chtěla bych procestovat celou Austrálii, hodně míst vidět. Miluju tu krásnou přírodu.

Sydney a Austrálie celkově se mi hrozně líbí, možná bych v budoucnu chtěla zkusit vždy na chvilku bydlet na více různých místech (různých státech), ale pravděpodobně se do Austrálie vždycky vrátím zpátky. Uvidím ale, kam mne vítr zavane.

Jsi spokojená se službami agentury G8M8 Great Mate?

Spokojená jsem moc. Než jsem narazila na vás, tak jsem ani netušila, že existují takovéhle studentské agentury, které vám s úplně vším pomohou a nechtějí od vás žádné peníze. Musím říct, že jsem na začátku měla dost strach, zvlášť, když jsem posílala první peníze za školné a pojištění, ale jak šlo vše dál, já věděla, že je vše v pořádku a že agentuře můžu věřit. Mockrát vám děkuji, že jste mi pomohli splnit si sen.

Co bys doporučila ostatním? Udělala bys něco jinak, kdybys mohla jet znovu?

Ostatním bych doporučila se toho nebát ale ani všechno nevidět jen růžově. Být realistou je podle mne vždy ta nejlepší cesta. Pokud máte nějaký sen a máte tu možnost, jako třeba se přestěhovat na druhou stranu planety, jděte do toho! Sny se musí plnit, přeci jen žijeme jen jednou a mladší už nebudeme.

Kam dál?