Martin se po pobytu ve Skotsku vypravil studovat angličtinu do Sydney. Našel zde lásku k asijským lidem, kulturám, zemím i jazykům. Život zde ho baví a plánuje si svůj pobyt prodloužit.
Chtěl jsem jet někam daleko, někam, kde to ještě není zprofanované. Takže USA nepřicházelo v úvahu – chtěl jsem vyprávět jiné příběhy než všichni ostatní. Každopádně jsem chtěl vypadnout, poznat nové místo, žít jinde. Austrálie byla nějakou tu dobu můj sen. Vnímal jsem to obecně jako místo, kam jsem prostě chtěl vyrazit.
Překvapilo mě, kolik je tady Asiatů. No a pak taky obecně to, jak tady lidi vnímají cizince. U nás si řeknou „Ježíš, cizinec!“, ale tady je to naprosto normální a i Australané berou cizince za přirozenou součást života tady. Naopak, tady je vlastně cizinec skoro každý.
Za mě je to prostě lepší – slyším to kolem sebe a jednoduše mám chuť a vůli pro to něco udělat sám od sebe. Hodiny obecné angličtiny jsou super, podle mě rozhodně lepší než v ČR. Já jsem se na střední ani na VOŠce anglicky nenaučil. Občas tady tápu a hledám slova, ale jinak to vnímám dobře. Baví mě to a chci to dělat. Nikdy se neučím doma, ale vnímám ten jazyk a učím se s ním pracovat. A to mě baví.
Zoufale jsem nechtěl sahat na svoje úspory, ale ve výsledku jsem po nich trošku sáhnout musel. Měl jsem našetřeno, ale nechtěl jsem ty peníze použít na život tady. Brzy se mi ale povedlo dostat se na tu úroveň, kdy jsem schopný si vydělat a žít z toho se vším všudy.
Práci jsem našel asi po týdnu, pak jsem ale nějakou dobu ještě pracoval na tom, abych to nějak logisticky zvládal a vydělal si. Pracoval jsem předtím v jednom hotelu ve Skotsku, tak jsem chtěl i tady, ale nějak to neklaplo. Momentálně mám dvě práce, jedna je na stavbě a druhá v baru, což si užívám. Potkávám různé lidi, slyším různé příběhy z různých prostředí a je to fajn.
Jít a zeptat se. Samozřejmě jsem se trošku styděl, ale po tom, co mi tamhle nabídli málo peněz a tamhle řekli, že bych se musel oholit, jsem zkrátka došel do další hospody a tam mi řekli, ať přijdu večer. A bylo to.
Pokud člověk pracuje 20 hodin týdně za 20 dolarů na hodinu, tak si zaplatí byt, jídlo a studium, ale na velké užívání už moc nezbývá. Na druhou stranu je tu hodně pracovních příležitostí a pokud někomu stávající práce nevyhovuje, tak si může najít nějakou s lepšími podmínkami. Lze tu vydělat i mnohonásobně více než v Evropě, ale jsou tu zase vyšší náklady na život. Člověk se nesmí vzdát.
První ubytování jsem měl zařízené od G8M8 ve studentském sdíleném ubytování a další mi našla bývalá spolubydlící, takže rozhodně nemůžu říct, že bych pro to moc něco udělal. Každopádně, bydlím v centru ve dvoulůžkovém pokoji a svého spolubydlícího skoro nevidím, protože nám tak vychází směny.
Léto jako takové jsem zatím moc nezažil, protože jsem přiletěl v únoru, kdy v podstatě končilo. Krásné počasí si ale užívám dostatečně – mám to opravdu rád. Co se týče cestování, chtěl bych vidět všechno, to je jasné, ne všechna australská místa mě zajímají, rád bych vyrazil i do exotických míst, která mě velice lákají. Líbí se mi to tu jako celek a chtěl bych něco málo vidět i tady, ale na druhou stranu nepociťuji touhu jet do Perthu nebo do Darwinu. Zajímá mě spíš to, co je tady okolo, a hlavně Asie.
Když jsem letěl sem, měl jsem čtyři dny v Hongkongu a z toho jsem byl nadšený. Takže spíš přemýšlím takhle a snažím se nejdřív ušetřit. Momentálně nemám ani čas na to někam jezdit – když nejsem ve škole, tak pracuju. Rozhodně to ale v plánu mám a moc se na to těším.
Já jsem se homesick necítil. Před tím, než jsem vyrazil do Sydney, jsem strávil půl roku v Edinburghu, kde jsem žil – nebo spíš byl. Chtěl jsem si vydělat, rozmluvit se, zjistit, jaké to je žít sám v cizí zemi (i když jsem tam de facto jel za bratrancem). Prostě jsem byl na Sydney připravený a jednoduše mi na tom, že mám žít na druhé straně, nepřišlo nic divného.
Jsem hodně spokojený. Po příletu do Sydney jsem měl vše zařízeno – od vyzvednutí na letišti přes SIMku, Opal kartu na dopravu, bankovní účet, až po první měsíc ubytování. Měl jsem tedy spoustu času na to se zorientovat, najít si práci, projít město, atd. Když to porovnám s kamarády, kteří nejeli s Great Mate, ti takový komfort rozhodně neměli a začátky pro ně byly mnohem krušnější. Máme tu i možnost kanceláře, což je fajn, ale když člověk nemusí, tak ji stejně využívat nepotřebuje. Když se něco děje, pak je super tu mít někoho, kdo zodpoví dotazy a pomůže případný problém vyřešit.
Vyjet dřív. Nebát se a odjet. Namísto Skotska bych teď jel zrovna sem, nejspíš i místo VOŠky. Prostě jsem to mohl udělat mnohem dřív.
Rozhodně bych vše hodnotil jako pozitivní zkušenost. Pobyt mi dal samozřejmě nový pohled na život, otevřel mi dveře do světa. Zjistil jsem, že žít v Austrálii není vždy nejjednodušší, ale, pokud si člověk jde za svým, tak ani složité. Chci si znovu prodloužit víza, ale pokud to třeba nevyjde, tak už mám otevřené jiné možnosti a nebudu váhat, abych jich využil. Získal jsem také spoustu přátel napříč celým světem. Člověk taky musí všechny problémy řešit sám, teď a tady, letenka domů je spíše až ta poslední možnost. To každého také obohatí. Rozhodně ničeho nelituju a doporučuju všem zažít si to na vlastní kůži.
Pozn. red.: Martinovi už byla nová studentská víza udělena, moc gratulujeme!